Všechny dokumenty
Strana 1 z 2
Pravidelné očkování neočkovaných dětí starších jednoho roku
Doporučení

Česká zákonná vyhláška 299/2010 Sb. ze dne 25. října 2010 upravuje pravidelné očkování dětí mladších 1 roku, které by mělo být dokončeno do 18. měsíce věku.  Přesto reálná situace neumožňuje u některých dětí naplnit uvedenou zákonnou vyhlášku z řady důvodů.

Vydáno / Aktualizováno: 10.04.2017
Očkování proti meningokokovým nákazám
Doporučení

Od konce 90. let minulého století přibylo několik různorodých vakcín indikovaných k prevenci invazivních meningokokových onemocnění. Kromě dlouhodobě dostupných monovakcín proti meningokokovým nákazám vyvolaných séroskupinou C, se od roku 2010 na českém trhu objevily nejen vícesložkové vakcíny rozšiřující prevenci těchto nákaz vyvolaných také séroskupinami A, Y a W135, ale také nová vakcína proti meningokokům séroskupiny B.

Vydáno / Aktualizováno: 08.04.2017
Pravidelné očkování předčasně narozených dětí
Stanovisko

Předčasně narozené děti mohou mít, na rozdíl od dětí narozených v řádném termínu, nedostatečně vyvinutý imunitní systém, tj. přechodnou imunodeficienci, která se může podílet na nedostatečné imunitní odpovědi po očkování a rovněž může vést ke zvýšenému riziku postvakcinačních nežádoucích účinků. Ačkoli se v posledních desetiletích většina odborných společností ve světě kloní k očkování nedonošených dětí v chronologickém věku a to nezávisle na gestačním věku novorozence (tj. délky těhotenství vyjádřené počtem týdnů), obezřetnost při takovém očkování zůstává stále na místě. V květnu 2015 vydala Česká neonatologická společnost spolu s Českou společností alergologie a klinické imunologie stanovisko k očkování těchto dětí, ve kterém vyjádřila vhodnost odložení zahájení pravidelného očkování do 4-6 měsíců chronologického věku dítěte.

Vydáno / Aktualizováno: 25.06.2016
Přípustné intervaly v očkování
Doporučení

Očkování prováděná více než jednou dávkou mají stanovené výrobcem doporučené intervaly mezi dávkami. Vzhledem k tomu, že výrobce nikterak neupravuje očkování v případě, že nelze z jakéhokoli důvodu splnit jím stanovený doporučený interval, bylo vydáno toto doporučení přípustných intervalů očkování.

Zde stanovené přípustné intervaly nikterak nenahrazují výrobcem doporučené intervaly. Tyto přípustné intervaly byly stanoveny na základě dosavadních klinických a epidemiologických poznatků jednotlivých očkování a umožňují tak dodržet celkový počet dávek doporučený výrobcem. Očkování vyšším počtem dávek, které nebylo ověřeno v klinických studiích, může představovat zvýšené riziko výskytu nežádoucích účinků nebo dokonce snížení postvakcinační imunitní odpovědi a tedy zhoršení ochrany. Zodpovědnost za takovéto očkování nenese výrobce vakcíny.

Vydáno / Aktualizováno: 03.05.2016
Očkování kojenců a batolat dětskými vakcínami proti tetanu, záškrtu, dávivému kašli, dětské přenosné obrně, hepatitidě typu B a hemofilovým nákazám typu b ve schématu 2+1
Stanovisko

Dětské pravidelné očkování proti tetanu, záškrtu, dávivému kašli, hemofilovým nákazám typu b, dětské přenosné obrně a hepatitidě typu B se v České republice provádí ve schématu 3+1. Toto schéma bylo v České republice poprvé zavedeno v roce 1991 a bylo používáno pro očkování s vakcínou proti tetanu, záškrtu a dávivému kašli později rozšířenou také o složku proti hemofilovým nákazám typu b (Alditepera v letech 1991-2000 a Tetract-Hib v letech 2001-2006). Od roku 1958 až do roku 1991 se nejmladší dětská populace v České republice očkovala výhradně ve schématu 2+1.

Uspořádání obou schémat vychází z obdobného principu, tj. ze základního očkování, které tvoří 2 nebo 3 dávky podávané v minimálním intervalu 1 měsíce a jedné posilující dávky podané o minimálně 6 měsíců později. Maximální intervaly nebyly nikdy stanoveny, ačkoli někdy bývají mylně přiřazovány hornímu rozpětí doporučených intervalů, tj. 2 měsíce u základních dávek a 12 měsíců u posilující dávky.

Vydáno / Aktualizováno: 03.03.2016
©2016 Odborný spolek pro očkování